facebook twitter rss
Navštivte kapely, kde hraju:

Sonata Arctica, Delain, Winterborn – Roxy 12.11.2009

Bylo asi dvacet minut před pátou hodinou a já netrpělivě koukám na mobil, kdy už konečně začne zvonit. Sonata ArcticaPo chvíli konečně zadrnčí a na displeji se objeví jméno Ondra. V ten moment vypínám notebook a začínám na sebe soukat triko AC-DC, rifle, mikinu Arch Enemy a navrch ještě koženou bundu. Asi za pět minut vyrážím z bytu směr Vysočanská…

Celej splavenej dobíhám na metro a než se stačí dovřít dveře, jsem už uvnitř. Sonata ArcticaPo chvilce spatřím dvě známé tváře. Nejdřív jsem nevěřil vlastním očím, ale byli to opravdu můj bratr s manželkou Monikou. Docela velká náhoda že jsme se sešli ve stejném vlaku a stejném vagóně. Prohodili jsme spolu pár vět a netrpělivě čekali na stanici Náměstí republiky, kde jsme vystupovali.

Na náměstí jsme se vydali směrem Palladium a klub Roxy. Čím blíž jsme se blížili, tím víc bylo jasné, že fronta bude opravdu velká a že si celkem počkáme. Na konec fronty, která už byla tak 100 metrů dlouhá, jsme dorazili něco kolem půl šestý. A začalo opět čekání. Po chvilce klábosení jsem vyfasoval od Moniky lístek, který mi přivezli z MB. Sonata ArcticaVe frontě jsem za chvíli spatřil další známé, tentokrát z FELu. Jeden z nich, Tomáš, se ke mně přidal, protože šel na koncert sám. Po chvilce klábosení se objevil nepříjemný faktor, který nás pěkně nasral.

Sonata ArcticaZačalo totiž vydatně pršet a to tak, že po chvilce jsme byli celý promáčení. Navíc bylo už dávno po šesté hodině a už jsme měli být dávno v klubu. Nechápu, co si ti posraní pořadatelé chtěli dokázat, když nás začali pouštět dovnitř, když se už dávno mělo hrát. Naprosto organizačně nezvládnutý. Nejhorší na tom bylo, že první předkapela Winterborn opravdu už hrála. Než jsme se dostali dovnitř a dali si bundy do šatny, Winterborn stihli odehrát skoro celý svůj set a my přišli jen na poslední písničku. Je to jako kdyby číšník, než vám přinese pivo, třetinu vypil. Po celkem solidní písni jsme opět čekali. Na řadu se totiž chystali Nizozemští Delain. Delain se přijeli poprvé představit do naší vlasti a přivezli novinku April Rain, na kterou si můžete přečíst recenzi tady. Jejich setlist dokázal mnohé fanoušky pěkně rozpařit. V úvodu sice měli menší technické problémy se zpěvem a kytarami, které se však v průběhu srovnali. Docela mně zklamali písně, na kterých na albu hostuje Marco Heitala z Nightwish. Ač se kytarista snažil sebevíc zpívat, Heitalu prostě nedokázal pořádně nahradit a písně jako The Gathering nebo Control the strom, tak ztratily svůj šmrnc. Další věcí byl playback. Pochopím, že symfonická kapela bude mít nasamplovaný orchestrální pasáže a nějaký ty sbory, ale nechápu proč, si musela zpěvačka Charllote vypomáhat playbackem, který tam byl dost slyšitelný. Delain předvedli celkem dobrý výkon, ale měli by ještě zkoušet a pilovat.

Pódium pro hlavní hvězdu večera se začalo stavět kolem osmé hodiny a všichni už začali netrpělivě čekatSonata Arctica na první tóny jejich hudby. Za chvíli se ozvalo intro, z jejich nejnovější placky, Everything fades to gray. Fanoušci vlků okamžitě začali hlasitě skandovat, a když na pódium vtrhl bláznivý klávesák s pivem v ruce a bubeník, začalo hotové peklo. Na pódium se pak přiřítili Kytarista, basák a samozřejmě i Tony Kakko. Když spustili první píseň Flag In The Ground, všichni začali pařit a metat kedlubnami o sto šest. Chvilku trvalo, než zvukaři sonátě upravili pořádně zvuk, ale pak to stálo opravdu za to. Zvukově byla sonáta o několik lig výš oproti předkapelám. Finští vlci do fanoušků hrnuli kupu energie a ti jim to samozřejmě opláceli. Chtěl bych jen dodat, že už v těchto chvílích bylo v Roxy strašný vedro a všichni se doslova koupali ve vlastní šťávě. Nedivil bych se, kdyby to tam někdo nevydržel a zkolaboval. Jako další píseň zazněla hitová Paid in full z Unie. Super začátek.Sonata Arctica Koncert pokračoval vesele dál, lidi pařili, potili se a řvali, co to šlo. Jako další píseň zazněla nečekaně asi nejlepší píseň Sonáty Full Moon. A refrén Runaway Runaway zpíval snad každý, kdo uměl alespoň trochu mluvit. Následovaly další klasické písně jako super rychlá 8th commander, nebo naopak pomalé Last Drop Falls nebo As If The World wasn’t ending. To už i Tony Kakko byl totálně promáčený a co to šlo, tak se ochlazoval u kytaristy Eliase a jeho větráku. Musím říct, že jsem snad neviděl hezčí kytaru, něž má Elias. Posuďte sami. Koncert utíkal jako voda a došlo ještě na písně jako The Cage, Black Pearl nebo jejich singlovou Flag in the ground. Mezi písněmi si navíc, nejdříve klávesák, potom i kytarista, střihli sólo na svůj nástroj a jelo se opět dál. Dav šílel a vychutnával si každý tón, který se linul z repráků. Ale to se už bohužel přiblížil konec nájezdu vlků a za chvíli skupina zmizela v zákulisí. Po bouřlivém skandování na pódium přiběhl Tony a řekl „Praho, dělejte tohle:“ a dvakrát dupl nohou a jednou tleskl rukou. Zvuky jako „du“, „du“, „třš“. Pokud jste si to vyzkoušeli, tak víte co, následovalo.Sonata Arctica Ano cover od Queenwe will rock you pouze s Tonym. Všichni se pilně zapojili a odzpívali tak celou píseň. Po Queenech následovala vypalovačka In Black And White a Don’t say a word. Jako tečku si všichni, jako tradičně, popěli o finském národním pití €“ Vodka (Vodka, we need some vodka!.). Poté už pouze následovalo outro a po bouřlivé děkovačce Sonata Arctica zmizela v zákulisí a fanoušci se pomalu začali rozcházet.

Sonata ArcticaPo vyzvednutí bund jsme se s Tomášem rozhodli, že ještě zajdeme na jedno, když právě skončila ta sauna. Bohužel jsme po cestě na žádnou hospodu s normálními cenami nenarazili, tak jsme se na to vybodli a šli každý svým směrem. Tedy nejdříve do metra a pak oba na jinou stranu.

Koncert to byl skvělý, zapařili jsme, zabékali si a vychutnali si Sonátu v plné parádě. Ale pořadatelé tuhle akci hodně podcenili a nasrali tím spousty lidí, už jenom tím, že ti co byli před koncertem v řadě poslední, asi ani nestihli Delain a nemohli nic vidět, protože kapacita byla podle mě o dost překročena. Nechápu, proč koncert nepřesunuli někam jinam, navíc když byl o lístky takový zájem a to i po vyprodání.

Příští koncertní zastávka bude už za čtrnáct dní v Mladé Boleslavi, kde se představí legenda Nazareth. Takže zase za dva týdny€¦

fotky nejsou moje.


Publikováno: Listopad 13, 2009 v 7:50 1 042 zobrazení Tisk



works on Wordpress, Design by Michal Horák 2011, kontakt: horakmi@gmail.com piranha SilveryMoon