facebook twitter rss
Navštivte kapely, kde hraju:

Měli bychom se obávat roku 2013?

Je 1. září 1859 a 33-letý astronom Richard Carrington z Anglie jako první zpozoroval sluneční aktivitu, která později vedla k monumentální sluneční erupci.  K pozorování Slunce použil jeho solární teleskop, se kterým byl schopen vytvořit náčrtek velkého množství slunečních skvrn (vpravo).

Ráno během pozorování byl Richard svědkem dvou oslnivých světelných bodů, které se formovaly uvnitř skupiny slunečních skvrn.  Tyto světelné body se začaly rapidně rozpínat a byly dvakrát tak zářivější, než samotné Slunce. Během 5 minut tato mega záře dosáhla svého vrcholu v intenzitě a rozsahu. Poté záře pomalu zmizela.

Následujícího rána byla většina světa svědkem masivní a okouzlující podívané na polární záři, a to i v tropickém pásmu. Mezitím, však v ten samý čas, začala po celé Evropě a severní Americe kolabovat telegrafní síť. Z telegrafních sloupů se začalo jiskřit a někde v jejich okolí se rozpoutaly rozsáhlé požáry. Nesmíme zapomínat, že telegrafní síť byla jedinou vyspělou technologií té doby a zkolabovala během několika chvil, a to neviditelnou sílou ze slunce.

To, co se stalo v roce 1859, bylo kombinací několika událostí, které propukly na Slunci ve stejnou dobu. Pokud by tyto události nenastaly současně, nebyly by ničím jiným než pouhým záznamem astronomů. Zároveň však způsobily nejsilnější rozvrat v Zemské ionosféře ve známé historii. „To co Slunce vyprodukovalo, byla perfektní vesmírná bouře,“ řekl Bruce Tsurutani, fyzik působící v NASA Jet Propulsion Laboratory.

Osmého června 2010 se ve Washingtonu konala akce s názvem „The Space Weather Enterprise Forum“. Richard Fisher, vedoucí Heliofyzické divize NASA vysvětlil, o čem zasedání bylo: „Slunce se probouzí z hlubokého spánku, a v několika příštích letech můžeme očekávat mnohem větší sluneční aktivitu. To bude tématem zasedání“. The National Academy of Sciences vydala zprávu zabývající se sociálním a ekonomickým dopadem vesmírného počasí. Ve zprávě je poznamenáno, jak jsou lidé 21. století každodenně závislí na technologických systémech. Chytré elektrické rozvodné sítě, GPS navigace, letecká doprava, finanční služby a nouzové radiokomunikace mohou být všechny poškozeny nebo zničeny intenzivní solární bouří. Akademie pak varovala, že stoletá sluneční bouře by mohla způsobit 20 krát větší ekonomické škody než hurikán Katrina. Odhadované škody by se tedy mohly pohybovat od 1 do 2 trilionu dolarů a infrastruktura by byla plně obnovena za 4 až 10 let! Malým příkladem by mohl být rok 1989, kdy Zemi zasáhla sluneční bouře, která byla ve srovnání  s rokem 1859 mnohem, mnohem menší, ale i přesto dokázala v Kanadě v Quebecu vyřadit elektrickou rozvodnou síť a milióny lidí tak byli bez elektrické energie během několika desítek minut. Další bouře v roce 1994 zase způsobila několik zásadních poruch na dvou komunikačních satelitech, narušila televizní a rádiové přenosy v celé Kanadě.

Abychom uměli pochopit perfektní vesmírnou bouři, je třeba proniknout okrajově do světa, ve kterém se denně nacházejí fyzici jako je Tsurutani. Jen pro představu: energie vyřazující ze Slunce dosahuje průměrně 383 biliónů triliónů kilowatů, což je ta samá energie, která by byla dosáhnuta při výbuchu 100 biliónů tun TNT a to každou sekundu. S těmito obrovskými čísly se musí fyzikové potýkat při predikci vývoje vesmírného počasí. Navíc je tu fakt, že energie, kterou Slunce vyzařuje, není vždy konstantní. Bližší zkoumání Slunečního povrchu ukázalo neuspořádanou spleť magnetických polí a vroucích obloukovitých mraků horké plazmy pokrytými černými slunečními skvrnami.

„Otázku, kterou dostávám nejčastěji je: „Mohla by perfektní super bouře udeřit znovu a kdy?“. A já říkám lidem, že to možné je. Ba co víc, že by bouře mohla být klidně i intenzivnější než ta, která Zemi zasáhla roku 1859. A kdy? To jednoduše nevíme,“ dodává Tsurutani.

V nedávné době proběhly na zahraničních a českých zpravodajských serverech (novinky.cz, idnes.cz a jim podobných) zprávy, které varovaly, že roku 2013 by měla nastat sluneční super bouře. Jsou tyto obavy oprávněné a mohla by Zemi opravdu zasáhnout sluneční super bouře jako v roce 1859? Na tyto otázky se pokusím odpovědět na následujících řádcích.

Nejprve je třeba si říci něco o slunečních cyklech. Sluneční cyklus byl objeven roku 1843 hvězdářem Heinrichem Schwabem, který po 17 letech pozorování zjistil, že se počet slunečních skvrn periodicky mění. Následně bylo zjištěno, že polarita Slunce se mění jednou za 11 let. Mechanismus změny polarity Slunce je obdobný jako u Země. Ta svou polaritu mění jednou za 1000 let. Sluneční cykly se sledují již od roku 1755. Ten poslední sluneční cyklus s číslem 24 začal v roce 2008 a jeho vrchol by měl připadnout na rok 2013. Ve článku, který vydala NASA, se píše: „Jestliže jsou naše předpovědi správné, Sluneční cyklus 24 bude mít maximálně 90 slunečních skvrn, což je nejnižší počet od roku 1928, kdy cyklus 16 měl pouze 78 skvrn.“ Zdá se tedy, že bychom nynější cyklus mohli nazvat jako „slabý“, ale to nemusí být úplně pravda. Doug Biesecker z Centra Predikce Vesmírného Počasí (Space Weather Prediction Center) k tomu dodává: „I podprůměrný cyklus může vesmírné počasí velmi ovlivnit. Tak například sluneční super bouře v roce 1859 proběhla v době slunečního cyklu, který byl stejný, jako ten, který předpovídáme pro rok 2013.“ Slabá sluneční aktivita má navíc hluboký dopad na Zemskou atmosféru, která se pak ochlazuje a zmenšuje. Vesmírný odpad se hromadí v zemské orbitě, protože tam je menší aerodynamický odpor. Zklidněný vesmírný vítr odráží méně magnetických bouří okolo Zemských pólů. Kosmické záření, které je normálně rozehnáno vesmírným větrem, dopadá v blízkosti Země.

A jak se můžeme o slunečních erupcích a blížících se bouří dozvědět? Mnohým škodám by se předešlo, pokud bychom mohli satelity přepnout do „bezpečnostního módu“ a odpojit transformátory tak, aby nevznikly škody na elektrické infrastruktuře. A tento úkol má na starosti organizace NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Spolupráce NOAA a NASA je velmi důležitá. NASA poskytuje informace z vesmírných družic, které sledují sluneční aktivitu pro organizaci NOAA, která výsledky vyhodnocuje a tvoří predikce chování Slunce. Mezi nejdůležitější družice, které sledují sluneční aktivitu, paří: STEREO, SDO a ACE.

STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory) tvoří dvojice družic, které jsou umístěné na protilehlé straně Slunce s výhledem na 90% hvězdného povrchu. V minulosti mohly být sluneční skvrny skryty na odvrácené straně Slunce, která není ze Země viditelná. Tyto skvrny by se pak mohly objevit a mohlo by dojít k náhlé erupci. Díky STEREu k tomuto problému nedojde, protože sluneční aktivu odhalí včas.

SDO (the Solar Dynamics Observatory) je nový přírůstek do letky NASA. Tato družice je schopna pořizovat snímky sluneční aktivity. Vědci nyní mohou detailně studovat erupce doufajíce, že se naučí, jak fungují sluneční erupce a jak je předpovídat. SDO také monitoruje extrémní sluneční UV záření.

Poslední družicí, která sleduje činnost Slunce je ACE (Advanced Composition Explorer). ACE byla vypuštěna roku 1997 a její úkol je sledovat sluneční vítr. Družice se nachází mezi Zemí a Sluncem a detekuje nárazy slunečního větru, koronální výtrysky hmoty (CME), radiační bouře a to 30 minut před dopadem na naši planetu.

Měli bychom se tedy bát roku 2013? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Vědci z celého světa se však shodují, že vesmírné počasí se nesmí brát na lehkou váhu a činnost Slunce je třeba bedlivě sledovat. Organizace jako NASA a NOAA se o tuto problematiku starají a snaží se jí lépe porozumět. Můžeme jen doufat, že pokud nastane třeba taková super bouře jako v roce 1859, tak nás varovné systémy včas upozorní, aby se dala udělat patřičná protiopatření a zabránit tak možným vzniklým škodám. V dnešní době jsou lidé na technologických vymoženostech zcela závislí, a pokud by došlo k jejich odstavení, mohlo by to znamenat i kolaps celého fungování společnosti, tak jak jí známe. Myslím, že se rozhodně nějaké té bouře dočkáme, je jen otázka času, kdy k ní dojde a jestli na planetě budou ještě lidé.

Michal Horák

Zdroje:

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/04jun_swef/

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2009/29may_noaaprediction/

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2003/23oct_superstorm/

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2002/06feb_hessi/

http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_cycle

http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/slunce/745-slunecni-cykly


Publikováno: Prosinec 22, 2010 v 12:46 1 706 zobrazení Tisk



works on Wordpress, Design by Michal Horák 2011, kontakt: horakmi@gmail.com piranha SilveryMoon