facebook twitter rss
Navštivte kapely, kde hraju:

Epica – Abaton 23.10.2009

EpicaKdyž jsem poprvé slyšel nové album Epicy, úplně mě dostalo. Nové album má přesně to, co Nigtwish odchodem Tarji ztratili.Epica Simone Simmons na Design your universe dostala více prostoru pro svůj operní zpěv, který na předchozích albech tolik nevyužívala. Nová deska tak v sobě nese skloubenou vážnou hudbu s tvrdými metalovými riffy a dechberoucý zpěv Simony s brutálním řevem od skladatele a kytaristy Marka Jansena. Tímto albem se Epica stala, přesně tou kapelou kterou jsem hledal už dlouho €“ (All in one). A dle mého názoru se může Epica řadit k tomu nejlepšímu co lze najít na poli symfonického metalu.

A teď ke koncertu. Když jsem poprvé ve Sparku viděl upoutávku na jejich koncert, bylo jasné, že tam nesmím chybět. Koncert se konal v pátek 23. ňíjna od 20 hodin, i když na vstupence bylo napsáno, Epicaže začátek je plánován na sedmnáctou hodinu. Proto jsem raději z bytu na Vysočanech vycházel už v šest hodin a nasedl na tramvaj směr Abaton. Klub je celkem v zapadlém místě, takže jsem si nebyl jist kam přesně jít.Epica Po chvíli jsem se dal dohromady s dalšíma dvěma máničkama, doufajíc, že oni vědět budou. Mýlil jsem se, také nevěděli. Takže jsme společně vyrazili někam směrem Abaton a po cestě jsme narazili na další a další černokněžníky a společně jsme cestu našli €“ bylo dobré být zase mezi svýma. Do Abatonu nás vpustili něco kolem čtvrt na osm a čekání mohlo začít. Jako první předkapela, která jezdila s Epicou byli Son sof Seasons. Abych pravdu řekl, nečekal jsem, že budou tak dobří. Sice zahráli asi 6 songů, ale rozhodně jsem se nenudil. EpicaStylově jsou někde mezi power a symphonic metalem. Skupinu založil Oliver Palotai, který hraje také v Kamelotu a je i přítel Simony Simmons. Druhá předkapela se jmenovala Amberian Dawn. Tato kapelka mě tedy moc nepřesvědčila o svých kvalitách. Son sof Seasons byli rozhodně lepší. Možná to bylo také tím, že technici nebyli schopní jim pořádně nastavit zvuk, a tak první část koncertu skoro nebyl slyšet zpěv a kytary nešlo zvukově od sebe rozeznat. EpicaMusím říct, že jsem se docela těšil, až skončí. Po Amberian dawn se konečně začalo připravovat pódium pro Epicu. Chvíli to trvalo a světla pohasla až něco po 22 hodině.

Následně se ozvalo intro z Design your universe a pak začali nastupovat muzikanti a Resign to surrender mohla začít.Epica Píseň začíná chytlavým riffem a brutálním řevem Marka. Pochvíli se na pódiu objevila také kráska Simone Simmons a mezi fanoušky se rozpoutalo peklo. Kdo jí neviděl tak to nepochopí :) Prostě krása. Následovala starší píseň Sensorium, která značně rozpařila celý klub. Od té doby bylo jasné, že Epica bude mít v Abatonu velký úspěch. Následovaly další pecky ze starších alb jako Cry for the moon nebo Fools of damnation z Divine Conspiracy.
Nejvíce jsem byl ale zvědav na nové písně. Z nového alba, které se zaobírá novou vědeckou studií o tom, že jsme všichni ve vesmíru nějakým způsobem propojeni, zazněly písně jako Martyr Of The Free Word, Unleashed, Our Destiny nebo pomalá a uklidňující Tides of time. Po celý koncert se fanoušci náramně bavili a pařili. Bylo vidět, že energii doslova nasávají všichni muzikanti a koncert si sami neskutečně užívají. Sám Mark tvrdil, že zatím nikde nezažil tak hlasité publikum a věřte mi, že asi mluvil pravdu. Bylo to dáno tím, že Abaton se řadí mezi malé kluby, kam se vejde tak 500-600 lidí. A skutečnost, kdy si doslova můžete šáhnout na muzikanty, vás neskutečně nakopne a řvete o to víc :) .Epica Bohužel, koncert utíkal jako voda a po necelé hodině a půl Epica ještě přidala dva přídavky The Phantom Agony a Consign to Oblivion jako odměnu a po rozloučení s Abatonem pomalu zmizeli v zákulisí a fanoušci se začali pomalu rozcházet. S nimi, i já jsem zamířil směr šatna pro bundu a pak rychle na tramvaj, abych stihl poslední před půlnocí. Na byt jsem dorazil kolem 1 hodiny a ulehal jsem totálně vyčerpaný a vyřvaný z úžasného koncertu, na který jen tak nezapomenu. Epica tak dokázala, že naživo hraje stejně dobře jako ve studiu a navíc umí parádně nakopnout lidi, kteří jim to náležitě oplácejí velkým aplausem.

Už teď se teším na Roxy a na nájezd finských vlků Sonaty Arcticy, kteří přijedou představit novou desku Days of the grays. Takže zatím nashledanou.

*fotky nejsou moje.


Publikováno: Říjen 26, 2009 v 7:52 915 zobrazení Tisk



works on Wordpress, Design by Michal Horák 2011, kontakt: horakmi@gmail.com piranha SilveryMoon